Každý fotograf — ať profesionál nebo nadšenec — začínal na stejném místě: s fotoaparátem v ruce a otázkou, co vlastně všechna ta tlačítka a čísla znamenají. Dobrou zprávou je, že základy fotografie jsou logické a zvládnutelné. Stačí pochopit tři klíčové pojmy, které tvoří základ každého snímku.

Trojúhelník expozice: základ všeho

Expozice je množství světla, které dopadne na snímač fotoaparátu. Příliš málo světla a snímek bude tmavý (podexponovaný), příliš mnoho a bude přepálený (přeexponovaný). Správnou expozici ovlivňují tři nastavení: clona, čas závěrky a citlivost ISO. Říká se jim trojúhelník expozice, protože změna jednoho parametru ovlivní ostatní.

Clona (apertura)

Clona je otvor v objektivu, kterým prochází světlo. Označuje se hodnotou f/ — čím nižší číslo, tím větší otvor a více světla. Clona f/1.8 propustí výrazně více světla než clona f/16.

Clona také ovlivňuje hloubku ostrosti — tedy to, jak velká část snímku bude ostrá. Otevřená clona (f/1.8–f/2.8) vytvoří rozmazané pozadí, které fotografové nazývají bokeh. Uzavřená clona (f/8–f/16) naopak zachová ostrost od popředí až po vzdálené objekty — ideální pro krajinářskou fotografii.

Praktický příklad

Fotografujete portrét a chcete rozmazat pozadí? Nastavte clonu na f/1.8 nebo f/2.8. Fotografujete krajinu a chcete mít vše ostré? Zvolte f/8 nebo f/11.

Čas závěrky

Čas závěrky určuje, jak dlouho je snímač vystaven světlu. Měří se ve zlomcích sekundy — 1/1000 s je velmi krátký čas, 1/30 s je relativně dlouhý. Krátký čas závěrky zachytí pohyb ostře (sportovní fotografie, zvířata), zatímco dlouhý čas způsobí rozmazání pohybujících se objektů.

Při fotografování z ruky je bezpečná dolní hranice přibližně 1/60 s pro normální objektiv. Pokud fotografujete s delším ohniskem (např. 200 mm), potřebujete kratší čas — přibližně 1/200 s nebo kratší.

Kreativní využití času závěrky

Dlouhý čas závěrky (několik sekund) umožňuje fotografovat světelné stopy aut v noci, hedvábně jemné vodopády nebo hvězdné oblohy. K tomu budete potřebovat stativ, abyste zabránili chvění fotoaparátu.

Citlivost ISO

ISO určuje, jak citlivý je snímač na světlo. Nízká hodnota (ISO 100–400) je vhodná pro fotografování za dobrého osvětlení a produkuje čisté snímky. Vysoká hodnota (ISO 1600–6400 a více) umožňuje fotografovat za šera nebo v noci, ale přináší digitální šum — zrnitost, která snižuje kvalitu obrazu.

Moderní fotoaparáty si vedou s vysokým ISO velmi dobře. Například Nikon D5200 nebo Canon EOS 600D zvládnou ISO 1600 s přijatelnou kvalitou, pokud snímky nepotřebujete tisknout ve velkém formátu.

Nejlepší nastavení je to, které vám umožní zachytit okamžik. Technická dokonalost je druhořadá.

Jak začít s manuálním režimem

Mnoho začátečníků se bojí přepnout z automatického režimu do manuálního (M). Doporučujeme postupovat takto:

  1. Začněte s režimem priorita clony (Av nebo A) — vy nastavíte clonu, fotoaparát automaticky zvolí čas závěrky.
  2. Experimentujte s různými hodnotami clony a sledujte, jak se mění hloubka ostrosti.
  3. Přejděte na prioritu závěrky (Tv nebo S) a naučte se zachytávat pohyb.
  4. Teprve pak zkuste plný manuální režim — budete překvapeni, jak přirozené to bude.

Doporučené zdroje pro další studium

Pro hlubší pochopení teorie fotografie doporučujeme navštívit Cambridge in Colour — jeden z nejlepších bezplatných zdrojů o fotografii na internetu. Česky psané materiály najdete například na Fotoroman.cz.

Naposledy aktualizováno: 15. února 2026